Historie

Seriál „Historie krnovské pekárny ASPEC“ vás postupně seznámí s počátky pekárenství ve světě, v České republice i u nás na severní Moravě. Dozvíte se mnoho podrobností o tom, jak vznikla dnešní krnovská pekárna ASPEC a jakými změnami a výzvami si od svého založení prošla. Podklady k seriálu jsou čerpány z publikace popisující vznik a vývoj velkopekárny v Krnově, kterou zpracoval jeden z původních zakladatelů pekárny pan Antonín Menšík.

Úvod – obecné poznatky a historie pekárenství

Původně se pračlověk živil tím, co mu k jídlu poskytovala příroda bez zvláštní úpravy. Mnohem později, kdy již zanechal kočovného života a usídloval se v osadách, začal pěstovat rostliny a chovat dobytek. Jednou z prvních kulturních plodin, které zasel, byla pšenice, rež nebo sourež. Obilná zrna nejdříve pražil, rozemílal a roztloukal.

Nejprve znal jen placky. Kdy se naučil péct první chleba, není přesně známo, ale všeobecně se předpokládá, že se tak stalo asi 6000 let př.n.l. ve starém Egyptě. Egypťané znali nejprve nekvašené placky, které pekli na rozpálených kamenech. Kameny poskládali do tvaru kruhu – kokily, pod kterou topili a pak připlácli placku a po upečení ji lehce z kamenů sundali. Nejprve si připravovali placky nekvašené, ale později, snad ani ne tak cíleně, nechávali těsto zkvasit. Kysání – kvašení mnohdy vznikalo samovolně, až později tento proces začal člověk řídit a usměrňovat. Lidé zjistili, že chléb z kvašeného těsta je kypřejší, stravitelnější a kůrka je křupavější. Chléb vydržel delší dobu a mohl se uskladnit do zásob, což umožňovalo při různých výpravách – pro lov nebo válku – lepší zásobování. Pečení chleba ze žita – rži byla ponejvíce záležitost Asyřanů. Pečení chleba se v soutěži s Mezopotámií přeneslo až do Řecka.

Do Evropy přinesli pečení chleba Římané. Stejně tak Slované převzali výrobu chleba od Římanů, kteří přišli na naše území v 6. století. Od nich převzali zkušenosti jak v zemědělství, tak i v pečení chleba a přizpůsobili toto celkovým podmínkám jejich života.

V Evropě se objevily první zprávy o pekařích kolem 10. století n.l.

Zařízení pekáren, jejich umístnění a úprava dílen pro výrobu a prodej zůstávalo na nízké úrovni, zejména na venkově. Tady se výroba omezovala dlouho na pečení malého množství chleba a rohlíků – koláče pekly hospodyně doma. Dále pak si hospodyně doma připravily těsto, naválely těstové kusy a k upečení je přinesly v ošatkách nebo na plechu do pekárny. Později se pekl chléb i námezdním způsobem, kdy obilí zemědělec po vypěstování dovezl k mlynáři, který mouku předal pekaři a ten v určitém poměru zemědělci za to dal chléb. Ještě dlouho po roce 1945 se tento způsob praktikoval i v naší pohraniční oblasti.

Řemeslné malé pekárny měly zpravidla jen jednu místnost, ve které stávala pec s větší půdorysnou plochou, než mívaly pece v domácnostech. Zařízení pekáren bylo chudé a velmi jednoduché. Byla to díže na zadělávání a dřevěné necky k přípravě těsta na bílé pečivo přikryté válem, na němž se válel chléb a připravovaly rohlíky a pletýnky. Kromě toho bylo na pekárně několik prken na odsazování bílého pečiva a malý počet ošatek na syrový chléb. Další inventář pekárny doplňovalo ruční síto na mouku, balanční váha na těsto, několik kusů drobného náčiní a nepostradatelný smeták. V dělnických čtvrtích byly zřizovány pekárny již v rázu obchodních živností.

Pekařské výrobny dlouho zůstávaly ve velmi primitivním provedení.

Většina pekáren naprosto nevyhovovala po stránce hygienické. Mnohdy tomu odpovídaly i pracovní podmínky samotných pekařů. Svobodný mladý pekař v noci pracoval v pekárně a ve dne ve stejné místnosti spal na pracovních válech, na zemi, za pecí apod. Pracovalo se hlavně v noci, často i 7 dní v týdnu. Pekařský učedník byl opravdu mučedník. V noci pracoval s dospělými a ráno rozvážel chléb a pečivo. Potom uklízel dílnu a konal pro mistra různé domácí práce. Jedinou výhodu měl, že si mohl vzít křivý rohlík nebo pomačkaný chléb.

Určité zlepšení v tomto oboru začíná u pekařských pecí, kdy na počátku 19. století byly zřízeny tzv. továrny na chléb a bílé pečivo. Nadále však přežívá hodně ruční práce. Teprve ve druhé polovině 20. století, kdy jsou zkonstruovány automatické pekařské pece a také kdy byly dodány na trh dělící a stáčecí stroje s nepřetržitým provozem, dochází k podstatnému obratu ve snížení ruční práce.

Od května 1945 se projevují v pekařské výrobě hluboké strukturální i výrobní změny.

Drobná soukromá výroba přešla na podniky družstevní nebo národní. Národní podniky zásobují města a průmyslové aglomerace a družstevní pekárny pak venkov. Zastaralé, hygienicky nevyhovující, neracionální pekárny jsou nahrazovány novými. Stavějí se nové pekárny podle posledních výrobních potravinářských poznatků ve světě, nebo se na pekárny adaptují některé vhodné tovární objekty jiných výroben, kde byla výroba zastavena.

Do pekáren, které jsou nedokonale vybaveny se dodávají nové modernější stroje. Ve vývojových střediscích se projektují nové moderní stroje odpovídající světovému trendu.

Historická fakta nám ukazují, že v naší oblasti severní Moravy byl po roce 1945 založen národní podnik Slezské mlýny a pekárny, tehdy se sídlem v Krnově.

Sdružoval především velké průmyslové objekty, které podléhaly konfiskaci po roce 1945. Tento podnik, který sdružoval mlýn Krnov a mlýn Jeseník nad Odrou vznikl z rozhodnutím ministra výživy Československé republiky 1. ledna 1946. Od 1. ledna 1953 dochází k rozdělení a ke specializaci podniku Slezské mlýny n.p. Je vytvořen „Ostravský pekárenský trust, n.p. Ostrava, dále Slezské mlýny n.p. Krnov, Pekárny Ostrava n.p. pro oblast okresu Ostrava, Pekárny Karviná n.p. pro oblast okresů Karviná a Český Těšín, Pekárny v Místku n.p. pro oblast okresů Místek, Frenštát p. Radhoštěm a Nový Jičín, a Pekárny v Krnově n.p. pro oblast okresů Krnov, Opava, Hlučín a Bílovec.

V roce 1958 vláda ČSR zavádí tzv. „Nový způsob zdokonalení řízení národního hospodářství ČSR“. Zanikají Hlavní správy a vznikají Oborová ředitelství v Praze.

V podnikové sféře řízení a uspořádání pekáren dochází na úrovni Ostravského kraje ke sloučení mlýnů, pekáren a cukráren do jednoho národního podniku Ostravské mlýny a pekárny n.p. v Ostravě a z bývalých podniků jsou vytvořeny závody, např. z národního podniku Slezské mlýny n.p. Krnov je vytvořen závod 7 Krnov Ostravských mlýnů a pekáren.

Více a podrobněji o začátcích pekárenství v Krnově a vzniku dnešní výrobní společnosti ASPEC, spol. s r.o. se dozvíte v dalším pokračování seriálu v pondělí 6. března 2023.