Tak jak se odvíjí a naplňuje život, tak se utváří historie ve všech směrech lidské činnosti. Tak je tomu i u našeho podniku při vzniku a postupném vývoji velkopekárny k r n o v. Je nezbytné a také mnohdy velmi prospěšné zkoumat, co bylo dříve, jak se vše odvíjelo, neboť poznat minulé a umět to přeměnit ve zkušenosti, znamená možnost vyvarovat se chyb a vše nové vytvářet lépe a dokonaleji. Proto se o tom chceme trochu šířeji zamyslet a pojednat. Na úvodní fotografii jsou pracovníci z pekárny 9-1/2 Krnov.

Vznik pekárenského závodu 9 Krnov

Počátky pekárenství v Krnově

Pekárenská výroba je jedna z nejstarších lidských činností vůbec. Třeba z Krnovska, dle dochovaných záznamů, stačí připomenout, že cech pekařský byl povolen radními města v roce 1372. Do stejného oboru činností patřil i cech perníkářský, který byl ještě starší. Město KRNOV bylo založeno Přemyslem Otakarem II. o sto let dříve, a to v roce 1269. Po celou dobu, od ustavení cechu, až do začátku 20. století, na rozdíl od ostatních řemesel té doby, nedošlo k zásadním změnám ve výrobně-technické základně. Celou dobu se vyrábělo na starém, lépe řečeno na žádném, zařízení, tzn. ručně.

Technická úroveň neodpovídala, rovněž námaha pekařů byla nelidská, většina práce se musela vykonávat v noci v nedýchatelných prostorách. O hygieně a sanitaci se dá hovořit jen jako o čistotě pekařů, což mnohdy záviselo na nich. O zařízení, které by podporovalo dokonalejší zajištění této důležité součásti potravinářství, nelze mluvit vůbec.

Z těchto hledisek a pak celkového vývoje lidské společnosti bylo nezbytné provést změny těchto stavů. Doba požadovala zajistit nejen mechanizaci, ale i postupně začít s automatizací. To předpokládá navrhnout a postupně realizovat soubor opatření zavádění progresivního zařízení, které bude vyrábět rychleji, kvalitněji a splní všechny požadavky na pohotovou kapacitu při zachování vysoké efektivnosti a konkurenceschopnosti.

Při navrhování a zejména při realizaci těchto projektů však nesmíme zapomínat na hlavní poslání potravinářského průmyslu, do kterého musíme rovněž pekárenskou výrobu zahrnout, a to požadavky na vysokou jakost, čerstvost a přijatelnou cenu výrobků. Jsou-li plněny tyto požadavky spotřebitelů, staráme se nejen o jejich spokojenost, ale především o dobré jméno, prosperitu a ekonomiku našeho podnikání.

Změny v našem oboru zpracování mouky, t.j. v pekárenství a cukrárenství, se začaly rozvíjet až po šedesátých letech minulého století, po provedené koncentraci výrobně-technické základny. V našem městě Krnově tento proces započal až impulsem, jenž byl spojen s rekonstrukcí historického jádra, jak o tom bude zmínka v pozdější částí tohoto pojednání.

Pekárna Krnov byla součástí národního podniku Severomoravské pekárny a cukrárny, který sdružoval všechny pekárny a cukrárny tehdejšího Severomoravského kraje a měl sídlo v Ostravě. Národní podnik tehdy kopíroval územní organizaci místních orgánů, a proto snad měli deset závodů, tak jako kraj deset okresů. Na okrese Bruntál byl ustaven závod 9 se sídlem
v Krnově.

Celý komplex tehdejšího národního podniku, který byl vytvořen 1. 7. 1960 prošel specifickou cestou, která spočívala v postupném přechodu od řemeslné výroby, na produkci průmyslové mechanizace a později v komplexní průmyslovou mechanizaci s prvky automatizačními. Došlo k velké změně, především k výstavbě a rekonstrukcím budov, které umožnily vybavit provozy novým strojním zařízením, jež umožňovalo realizovat odpovídající změny v moderní technologii, technice a zároveň umožňovalo modernizovat sociální a hygienické zařízení dle nejnovějších požadavků doby a dle světového vývoje v pekárnách.

Dle nových poznatků bylo postaveno mnoho moderních průmyslových pekáren. V každém okrese nejméně dvě. Tak například ve druhém největším městě kraje Olomouci byla postavena pekárna „Hanka“ s nejmodernější technologií, schopná zásobovat 175 tisíc obyvatel. V osmdesátých letech min. století je uvedena ještě modernější pekárna „Skřivánčí dvůr“ ve městě Šumperk. Stejný proces, který probíhal v celém tehdejším národním podniku byl uskutečněn i v našem okrese, t.j. v závodě Severomoravských pekáren a cukráren se sídlem v Krnově. Proces průmyslové rekonstrukce však probíhal daleko složitějšími cestami než ve vnitrozemských okresech, i když každý hospodářský nebo politický funkcionář měl plno slov o budování pohraničí, ale skutečnost byla odlišná. Po vytvoření závodu v roce 1960 na území okresu dochází k výstavbě nové pekárny v okresním městě Bruntále.
V tomto městě bylo zásobování nejhorší.  Sice se zde vyráběly nejlepší rohlíky, ale chléb se musel dovážet z Rýmařova a to až pozdě v odpoledních hodinách. Pekárna byla vystavěna na zelené louce, dána do provozu v roce 1967 a průběžná pec APO 34 musela být vytápěná lehkým topným olejem, protože ve městě byl malý přívod topného plynu. Nedostatky, které nebyly odstraněny, musely být dořešeny pozdější rekonstrukcí. Topný plyn se začal používat až po roce 1978.

V roce 1969 dochází k I. etapě rekonstrukce ve městě Krnově.

V objektu po “jatkách“ je uvedena do provozu pekárna s pecemi APP34 a APP21. Dále je v roce 1972 provedena rekonstrukce ve městě Rýmařově. V dalším období probíhá celá řada technicko-organizačních opatření, o čemž se zmiňujeme dále.

Velkopekárna firmy A S P E C, spol. s r.o. Krnov, ul. 9 května 586/24 vznikla zprivatizováním objektu státního podniku SMPaC Ostrava dle platných zákonů od 1. března 1993. Společnost ASPEC, spol. s r.o., po zakoupení celého objektu od Fondu národního majetku (FNM) Praha, začala provozovat výrobu. Bylo navázáno na tradiční pekárenskou výrobu a výrobu sortimentu trvanlivého pečiva. Došlo k rozšíření sortimentu tyčinek „Stück“ pod obchodním označením “Club tyčinky“. Na fotografii níže je vyobrazena linka na výrobu tyčinek Club.

Společnost ASPEC, spol. s r.o. uvedla do trvalého provozu novou linku na výrobu sortimentu typu: soletek, sýrových a grahamových tyčinek, preclíků apod. Výrobky se prosadily na trhu a odbyt je zajišťován v celé ČR. V průběhu let 1994-1999 v této firmě dochází postupnou péčí o technologii a techniku ke zlepšení kvality výrobků, což vyústilo v udělení značky Czech made. Postupně se zvyšuje podíl balených výrobků, jež napomáhá k dalšímu zvýšení odbytu.

Přestože v roce 1997 postihla město Krnov a s ním také podnik ASPEC povodeň, usilovnou prací a dobrým hospodařením dochází k zaplacení velkého úvěru na zakoupení celkového majetku od FNM PRAHA ČR.

Jak společnost ASPEC tak i průmyslová pekárna K R N O V se nadále vyvíjí, dochází k další mechanizaci a modernizaci, jsou pořizovány nové pece, tvarovací a balící linky apod. Cílem našeho podnikání je zvýšit konkurenceschopnost podniku na tuzemském trhu, s výhledem být dobrým obchodním partnerem po vstupu ČR do Evropské unie.

Úvodní část z obecného hlediska pomalu končí a dále se toto pojednání bude podrobněji zabývat celkovým děním v oblasti hospodářské, vývojem techniky a technologie. Podrobněji rozvedeme některé, již zmíněné, události.

Jak vzniká závod 9 Severomoravské Pekárny a Cukrárny v Krnově

Společně se závodem 9 vznikají základy pekárny 9-1/1 na ul. 9. května 24, neboť pekárna 9-1/1 dříve existovala na ul. Hobzíkova v Krnově. V šedesátých letech, konkrétně od 1. 7. 1960 za tehdejší vlády prezidenta Novotného, vláda vyhlásila zdokonalení územního uspořádání státu. Vznikají nové kraje a okresy. Protože část pekáren tehdy řídily kraje a část družstva, dochází k rozsáhlé změně způsobu řízení. Byl to rozsáhlý politický i odborný zásah do hospodářského a politického života celé tehdejší společnosti. Pod vlivem těchto opatření vzniká Severomoravský kraj. V rámci tohoto kraje vzniká “náš“ okres se sídlem v Bruntále. Stejným způsobem jsou vytvořeny v Severomoravském kraji další okresy (celkem 10) a to okres Ostrava, Opava, Olomouc, Vsetín, Frýdek-Místek, Přerov, Nový Jičín, Karviná, Šumperk. Těchto deset okresů v rámci kraje tvoří nový podnik s názvem Severomoravské pekárny a mlýny. Pod řízení tohoto podniku (podnikový ředitel p. Josef Krchňák) spadaly všechny pekárny nejen státní, ale i družstevní (většinou působily na vesnicích), část menších mlýnů, cukrárny apod. Náš okresní „bruntálský“ závod vznikl z těchto organizací: Severomoravské pekárny a mlýny, Ostravské mlýny a pekárny n.p. Ostrava, družstev Opava, Bruntál, Krnov, Šumperk mlýny Roudno, Valšov a Moravice.

Pekárny v našem okrese z takto převzatých hospodářských organizací působily v těchto městech a obcích: Krnov (6 pekáren), H.Benešov (2), Osoblaha (1), Město Albrechtice (1), Úvalno (1), Zátor (1), Brantice (1), Rýmařov (2), Dvorce (1), Janov (1), Zlaté Hory (2), Bruntál (2), Vrbno pod Pradědem (2), Staré Heřmínovy (1) a Svobodné Heřmanovice (1). Celkem měl závod 24 provozoven a sídlo bylo vybudováno v Krnově „místo dřívějších Slezských mlýnů“ kde do roku 1953 bylo původní zakladatelské místo po znárodnění průmyslu v roce 1948.

Takto různě složené uspořádání hospodářských jednotek bylo nutné zorganizovat tak, aby jednotně plnily hlavní úkol – zásobovat kvalitními výrobky spotřebitelský trh. V našem okrese bylo nezbytné ve stejném čase zvládnout sklizeň obilí a rekreační sezónu. Samotnou situaci komplikovalo i to, že řídící závod neměl k disposici dostatečně schopnou jednotku údržbářských, dopravních a jiných služeb, které se postupně během dalších roků hospodářské činnosti vytvořily. Přes to však, došlo k naplňování hlavního úkolu – zásobování obyvatel a ostatních spotřebitelů.

Sídlo v areálu dnešních škrobáren

Dále k objasnění celé situace je třeba uvést, že každá pekárna a ostatní řízené jednotky musely být pravidelně zásobovány surovinami. V případě poruchy na strojním zařízení musela zasáhnout údržba. Pro přepravu vyrobených pekařských výrobků bylo vytvořeno 20 rozvozních linek. Při závodu 9 Severomoravských pekáren a mlýnů se sídlem v Krnově na ulici Československé armády 52, byly postupně zřízeny sklady surovin, dopravní středisko včetně auto údržby, strojní údržba a další. To vše za plné výroby a zásobování. To vše bylo nezbytné řešit, ale čas nastolil úkoly nové. Jaké? O tom v příštím díle seriálu.