Novinky

V této rubrice vám přinášíme rozhovory se současnými majiteli krnovské pekárny ASPEC, spol. s r.o. Všichni jsou členy rodin původních zakladatelů a tak pokračuje nepřerušená rodinná tradice. Jako druhého jsme vyzpovídali výrobního ředitele pana Petra Směju.

Pane Smějo, vzpomeňme dlouholetou historii vaší pekárny. Kdo byl zakladatelem pekárny ve vaší rodině? Kolikátou jste generací v řadě?

Zakladatelem pekárny byl můj otec, dlouholetý pracovník v předchůdci společnosti ASPEC, severomoravských pekárnách a cukrárnách, závod 9 Krnov, který v podniku prošel hned několik profesí, po absolvování střední průmyslové školy potravinářské technologie pracoval v podniku nejprve jako technolog, následně jako zástupce vedoucího výroby a poté jako vedoucí výroby.

Prozraďte nám, prosím, něco málo o sobě.

Jmenuji se Petr Směja, je mi 46 let, jsem ženatý a máme dva syny, bydlíme v Krnově a protože považuji Krnov za nejkrásnější město u nás, jsem rád, že bydlíme právě tady.

Jaká je vaše pozice v krnovské pekárně a jak dlouho ve firmě působíte?

V současnosti pracuji jako výrobní ředitel, na této pozici jsem od roku 2004, ve společnosti pak 25 let.

Řekněte nám něco o svých začátcích. Jak jste se dostal k pekařskému řemeslu?  Jaká byla vaše cesta k současné pozici?

V roce 1996 jsem odmaturoval na Sportovním gymnáziu v Ostravě a následně jsem začal studovat na VŠB v Ostravě, po uplynutí nějaké doby jsem si uvědomil, že obor, který jsem si vybral by mne nenaplňoval a proto jsem studium ukončil. To už se psal rok 1998 a tak jsem hned na začátku roku zkusil práci v pekárně. Začínal jsem jako každý nový zaměstnanec při odběru pečiva na noční směně. Protože jsem se ocitl ve velmi dobrém kolektivu spolupracovníků (s některými jsme ve společnosti až do současnosti) a stali se z nás již velmi dobří přátelé, došlo mi, že jsem ve firmě spokojený a hodlám v pekařině setrvat a samozřejmě se i zdokonalit, proto jsem ve školním roce 1998/1999 po absolvování rozdílových zkoušek nastoupil do dálkového studia na střední průmyslovou školu potravinářské technologie v Pardubicích, obor zpracování mouky, kterou jsem v roce 2001 ukončil maturitní zkouškou. Protože se pomalu blížil odchod mého otce do starobního důchodu, po vzájemné domluvě vzešla myšlenka, že bych mohl pokračovat v jeho šlépějích a vést v naší společnosti úsek výroby, proto bylo nutné postupně projít ve výrobě všechny profese, abych získal zkušenosti i praktické. Během 3 let jsem tedy prošel ve výrobě činnosti od mísení těst, přes obsluhu strojních zařízení až po pečení na všech našich pecích. Půl roku před nástupem do funkce výrobního ředitele jsem se zaučoval již v kanceláři s mým otcem a jeho zástupcem.

Chodil jste v mládí do pekárny na brigády? Jaká je vaše zkušenost s čistou pekařinou?

Samozřejmě, že chodil, hned jak to bylo možné, první brigádu jsem dělal již v 15 letech.

Čekalo se od vás, že pekárnu převezmete? Pokud ano, jak jste se na tuto úlohu připravoval?

Ano, čekalo, jakmile jsem začal v pekárně pracovat.

Jakým způsobem vám řemeslo předával váš otec?

Doma jsme se o pekárně bavili často, dokonce i moje maminka pracovala v pekárně, nejprve v pekárně v Bruntále, kde se také seznámila s mým tatínkem. A následně v pekárně v Krnově, kde až do odchodu do starobního důchodu pracovala na pozici mistrové pekárny. Je tedy jasné, že časté rozhovory o pekárně i oboru u nás stále pokračují, když jsme všichni pohromadě.

S jakými očekáváními jste pekárnu přebíral a co se vám od té doby povedlo?

Od mého nástupu do pekárny vnímám neustále nové trendy, pravdou je, že došlo k podstatnému rozšíření sortimentu o novinky zejména u vícezrnných druhů pečiva a chlebů a jsem za to rád, protože můžeme uspokojit i zákazníky, kteří jsou do zdravější stravy zapáleni. I když je výroba tohoto sortimentu finančně náročnější, což se projeví i v konečné ceně, produkt si své zákazníky vždy najde.

Kdo by měl v budoucnu na vaši práci navázat?

Jelikož mám dva syny, byl bych rád, kdyby to byl někdo z nich. Na to je ale příliš brzy, starší chodí do 2 třídy základní školy a mladší je ještě ve školce. Důležité je, aby měli k řemeslu vztah a práce je musí bavit, jinak to smysl nemá.

Čeho si na vaší pekárně nejvíce ceníte?

Poctivosti! K zákazníkům, k práci, k obchodním partnerům a dobrých vztahů se společníky i zaměstnanci.

Na jakém vašem výrobku si rád pochutnáte?

Každý náš výrobek je dobrý, u nás doma máme všichni nejraději klasický rohlík a chleba. Samozřejmě jsem musel ochutnat každý výrobek, který jsme zaváděli. Z poslední doby jsem byl velmi mile překvapen skvělou chutí sójového rohlíku, který jsem dostal na snídani v krnovské nemocnici, kde jsem byl hospitalizovaný.

Jak relaxujete a jaké máte osobní plány pro tento rok?

Nejraději mám rodinné výlety, kdy jsme všichni pohromadě a procházky se psem, kterého jsme si pořídili před dvěma lety. Teď se také velmi příjemně odreaguji na trénincích řeckořímského zápasu, sportu, který začal dělat náš starší syn, pod dohledem úžasných trenérů a dělá nám radost, když vidíme, jak ho baví.

Pane Smějo, děkuji vám za rozhovor a přeji ať se vám daří v práci, v osobním životě i ve sportu.