Výstavba pekárny Krnov

Ze situace v závodu 9 v sedmdesátých letech 20. století vyplynulo, že pekárenská výrobní základna města Krnova a přilehlých oblastí byla již vyčerpaná. Technicky nebylo možné zvládnout zásobování, neboť kapacita byla nedostatečná a to s ohledem na narůstající požadavky v zásobování obyvatel základní potravinou, v potřebném objemu a kvalitě výrobků, a proto bylo nezbytné přistoupit k radikálnímu řešení. Celá situace byla v roce 1976 ještě zkomplikovaná tím, že byla zastavena pekárna vyrábějící jemné pečivo 9-1-4 Krnov ul. Albrechtická.
Závod se dostává za hranu své kapacity v době zásobovacích špiček, různých svátků a také vlivem rekreační sezóny. Kapacita pecí je přetížena. Pec ATP je vytížena na 3 směny, ATP 21 na dvě prodloužené směny. Pekárna v době svátků a špiček nestačí zvládnout zásobovaní, a proto se musely přivážet výrobky z jiných závodů (např. z Olomouce). Výroba v prodloužených směnách způsobovala přetížení pracovníků a pro příští léta nedostatek kapacity vyvolával obavy z toho, jak se budou řešit problémy odchodu pracovníků do důchodu, pokud se nezvýší mechanizace, která by nahradila kvalifikované dělníky. Situace na ostatních pekárnách závodu nebyla lepší, ať to bylo v Bruntále, nebo v Rýmařově. Hlavně v době rekreace, tj. od 15. 6. do 15. 9. byla výroba až o 30 % vyšší.

Nová pekárna v Krnově na ulici 9. května 586/24 se začala stavět podle investičního záměru na rekonstrukci pekárny v Krnově, který vypracoval přímý investor Severomoravské pekárny a cukrárny n.p. Ostrava. Jedním z hlavních podkladů byla závěrečná práce z pomaturitního studia na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Pardubicích v letech 1975-1977 vypracovaná Antonínem Menšíkem, ředitelem závodu 9 Krnov, na téma: Koncentrace pekárenské výroby v okrese Bruntál – v oblasti Krnova.
Tento investiční záměr byl 05. 1. 1979 předán na stavební úřad města Krnova. k tomu, aby byl obraz úplný, je třeba dodat, že několik roků před tím, kromě již zmíněných příprav inženýrských sítí, byla s pomocí města Krnova, postavena v roce 1978 nepodsklepená přízemní budova půdorysných rozměrů 73,20 m x 19,20 m výškou 7,95 m jako hlavní výrobní hala – tehdy nazvaná jako sklad strojů. Dále je postaven jednopodlažní objekt 19 m x 12 m s plochou střechou pro nízkotlakou kotelnu.

Nebylo to jen účelové řešení proto, aby se vystěhovaly pekárny ze středu města, pro provedení rekonstrukce vnitřního historického jádra, ale také proto, že postupem doby byl vybudován slušný objekt, který prodělal rozsáhlou rekonstrukci po všech stránkách, a tak byl schopen v příštím období zvládnout další stavební a technické práce.

Investiční záměr předpokládal tento rozsah rekonstrukce:

Stavební objekty:

Provozní budova hlavní pekárny
Nová budova, zřízená z jednopodlažního objektu, který poskytl přijatelné podmínky k vytvoření výrobní dílny, s uplatněním vyššího stupně mechanizace výrobního procesu.
Expedice a hlavní sociální zařízení
Nový dvoupodlažní objekt, navazuje na provozní budovu pekárny. Přízemí je pro využití na expedici s nakládací rampou, I. patro slouží jako hlavní sociální zařízení celého objektu mimo černá řemesla.
Stávající provozní budova pekárny (I. rekonstrukce po roce 1969)
S ohledem na vybudování nové výrobní haly v provozní budově hlavní pekárny, stávající provozní budova se využije k výrobě speciálních výrobků (tyčinky apod.), dále jako umyvárna a sklad přepravních obalů.
Administrativní budova
Bude zřízená ze stávajícího objektu rodinného domu, který byl vykoupen v roce 1983. Tento objekt bude stavebně upraven na provozní kanceláře a vrátnici.
Kotelna
S ohledem na vytvoření nové výrobní kapacity a celkovému rozšíření výroby i ve staré pekárně (tyčinky), bude kotelna kapacitně rozšířena pro zajištění potřeb pro vytápění, ohřev vody a výrobu technologické páry.
Zabezpečení dalších médií
Přívod plynu pro areál průmyslové pekárny je zajištěn vlastní přípojkou a kioskovou regulační stanicí o výkonu 1000 m³/hod. Pro zajištění elektrické energie je areál průmyslové pekárny vybaven vlastní trafostanicí s výkonem trafa 400 KW. Zdroje pitné vody pro pekárnu budou zajištěny vlastní vodovodní přípojkou napojenou na městský vodovod.

Provozní soubory:

Moučná celokovová sila
Tento soubor se bude skládat z 10 celokovových zásobníků pro umístnění cca 50 t volně ložené žitné a pšeničné mouky. Soubor tvořil i mostní váhu.

Soubor technologického zařízení:

Výroba chleba
Komplexně mechanizovaná linka na výrobu chleba, jež sestává z výrobníků kvasů a těst, dělícího a válecího stroje, mechanizované kynárny s odsazovacím zařízením a průběžné pásové pece typu PPC 381 (výkon cca 1,3t/hod.).
Výroba běžného pečiva
Linka sestává z kontinuálního výrobníku těsta, tvarovacího zařízení a kynárnou, průběžné pásové pece PPC 250 a počítače pečiva – (výkon cca 14.000 ks/hod.).
Výroba jemného pečiva
Linka sestává z tradiční mísírny, buď hnětacími nebo rychlohnětacími stroji, tvarovacího zařízení, boxové kynárny a průběžné pece PPC 225 – (výkon cca 6000 ks/50gr/hod.).

Investiční záměr byl zpracován v lednu 1979 a od té doby nastala dlouhá cesta komplikovaného jednání.

Projektový úkol – rekonstrukce a rozšíření pekárny v Krnově, byl zaslán k vyjádření Městskému národnímu výboru, odboru výstavby 1. 12. 1980. Začátkem roku 1981 došlo k ujasnění připomínek odboru výstavby MěNV a tento orgán koncem roku vydává “Stavební povolení ke stavbě nízkotlaké kotelny.“ Jednalo se o objekt kotelny, sklad a sociální zařízení pro obsluhu. Územní rozhodnutí k celkové přístavbě a stavebním úpravám v objektu pekárny v Krnově vydává MěNV v Krnově dne 24. 6. 1983.
Tímto byla ukončena jedna z důležitých etap pro postavení nové pekárny v městě Krnově. Realizace výstavby pekárny v Krnově byla uskutečňována postupně.

Snímek ukazuje novou kotelnu, která je pokračováním nové haly:

Nová kotelna byla postavena do konce roku 1984 a stavba zkolaudována 20. 3. 1985. Dále následovala rekonstrukce plynovodu v délce 128 m. Výstavba nové pekárny postupovala především stavebními úpravami uvnitř haly, která byla připravována pro montáže nové pekárenské technologie. Jednalo se především o vnitřní kanalizace, elektrické rozvody, rozvody vody teplé i studené. Stavební práce prováděli pracovníci Okresního stavebního podniku v Krnově.

Na fotografii vidíme jednání ředitele pekárny Krnov Antonína Menšíka (zcela vpravo) o zahájení investičních prací:

Po odkoupení nemovitosti rodinného domu (viz fotografie), byly přestěhovány provozní kanceláře, laboratoř a ostatní. Poté došlo k demolicím budov, kde se měla stavět expedice a sociální zařízení vč. šaten.

Fotografie níže ukazuje stavbu ocelo-betonové desky pro stavbu celokovových sil a budovy pro umístnění dmychadel, jež budou dodávat vzduch pro přepravu mouky z venkovních celokovových sil do denních zásobníků a pro přepouštění jednotlivých sil.

Po vystavění ocelo-betonové desky pro výstavbu celokovových venkovních sil je prováděná montáž, která je na dalším snímku:

Stavební práce na všech objektech tak, jak jsou výše uvedené, pokračovaly ke zdárnému předání jednotlivých objektů, k montážím příslušného zařízení nebo strojně-technologickému vybavení.

Nová výrobní hala

Hlavním objektem, na který byl kladen největší důraz, je pochopitelně hlavní výrobní hala, do které se montovalo hlavní zařízení pekárny. Hala, která byla původně stavěna jako sklad strojů, v podstatě svým pojetím a rozsahem odpovídala požadavkům na výrobní halu pekárny. Velmi dobrým rozhodnutím bylo zvýšit úroveň podlah v celém objektu o 30 cm nad původně stanovenou výšku. Toto opatření umožnilo srovnat veškeré podlahy v pekárně, expedicích a na rampách. Těchto opatření jsme nejvíce docenili v době povodní v Krnově.

Na snímku níže jsou uvedeni pracovníci, kteří měli velký podíl na zdárném ukončení výstavby:

Po skončení stavebních prací se začalo s montážemi strojně-technologického zařízení. Montáže strojů zahrnovaly především výrobní halu. Dodávku a montáž celkem tří pecí zajišťovala firma TMS Pardubice. Do hlavní výrobní haly je na levou stranu montována komplexně mechanizovaná linka na výrobu chleba KVT MLC a automatická plynová pec Typu APP 381 s pečnou plochou o šířce 3 m a délce 27 m. Podívejme se na další 2 snímky, které znázorňují montáž linky a pec APP 381:

Výrobní linka na výrobu běžného pečiva (např. rohlíků aj.) je umístěna doprostřed výrobní haly. Při montáži byl použit agregát KVPT 1000 v monoblokovém provedení. V podstatě šlo o stroj, vyrábějící pšeničné těsto kontinuálním způsobem bez díží. Linka obsahovala „tvarovací linku typu Liberec“, jež pšeničné těsto příslušně nechá nakynout, vydělí na určené těstové kusy, které vytvaruje a po předepsaném nakynutí zavlaží, nastrojí a odsadí do pece APP 250 s šířkou pečícího pásu 2 m a délkou 25 m.

Na fotografii vidíme část linky na výrobu běžného pečiva:

Linky výroby běžného pečiva (rohlíků aj.) má na konci stroj na počítání pečiva (viz snímek):

Počítač pečiva (rohlíků nebo housek) je unikátní stroj, který vyvinula naše podniková dílna Krnov. Mechanizace počítání pečiva podstatně usnadnila řízení, odstranila namáhavou práci dělníků a posunula vývoj mechanizace v oboru pekáren až do oblasti použití automatizace.

Na fotografii jsou vidět hotové rohlíky po opuštění pece:

Linka při obsazení cca 5 pracovníků zvládne výrobu 14-15000 kusů pečiva o váze 50gr/hodinu. Jen proto, abychom si uvědomili celkový dosah a význam postavení nové pekárny, je třeba uvést, že pro zajištění výroby stejného množství pečiva bylo dříve na pekárně v Krnově, ul. Hobzíkova (pekárna v historickém centru města), zapotřebí při stejném počtu pracovníků 8 pracovních hodin.
Poslední montovanou pecí byla montáž pece APP 225, což jen pro ilustraci uvedeme, že se jednalo o automatickou plynovou pásovou pec. Šířka pečné plochy je 2 m a celková délka 12,5 m. Pec byla postavena pro speciální určení s tím, že se na ní pečou výhradně výrobky na plechách. Na dalším snímku tento způsob demonstrujeme:

Na pravé straně nové výrobní pekárenské haly je namontována linka na výrobu jemného pečiva. Její umístnění je výhodné pro lepší přístupnost do expedice a skladu MTZ. Těsto je připravováno v tradiční mísírně, t. j. omládky a míseno na mísícím stroji V430. Pro přípravu speciálních těst a náplní se využije univerzálního šlehače. Po vyzrání bude těsto překlápěno do tužícího koše. Pro zajištění technologických operací – od tvorby lemu těsta až po naplnění, tvarování a odsazení na plech – bude využito mechanizované linky LJP 600. Protože se počítá s výrobou speciálních druhů jemného pečiva, do výrobní linky byl přiřazen rollfix a jiné stroje, vč. posuvného tvarovacího stolu.

Podívejme se na fotografii, na kterém je znázorněna montáž Linky LJP 600:

Zahájení zkušebního provozu

Postupně byly dokončovány práce na montážích v nové výrobní hale pekárny a s tím souběžně jsou dokončovány práce na všech rozvodech tepla, plynu, vody, elektřiny, tlakového vzduchu a ostatních medií. Koncem roku 1986 nastal čas, kdy bylo nutno zahájit zkušební provoz na nových linkách. Po všech nutných přípravách byl Městský národní výbor, odbor výstavby dne 20. 1. 1987 požádán, aby povolil prozatímní užívání stavby, rekonstrukce a přístavby pekáren v Krnově ul. 9. května. Samotný zkušební provoz byl situován do období, kdy výroba v zimních měsících je nejnižší z celého roku a také po skončení vánočních svátků.

Dne 3. března 1987 bylo MěNV, odborem výstavby svoláno kolaudační řízení, jehož předmětem bylo zjistit, zda stavba, rekonstrukce a přístavba pekáren v Krnově byla zrealizovaná odpovídajícím způsobem, dle určených stavebních podmínek a dle projektové dokumentace.
Bylo konstatováno, že objekty jsou provedeny podle schválené projektové dokumentace, bez odchylek a drobné nedodělky musí být odstraněny do 30. 4. 1987.
Městský národní výbor, odbor výstavby vydal rozhodnutí, ve kterém se konstatovalo, že se povoluje prozatímní užívání stavby, rekonstrukce a přístavby pekáren v Krnově ve zkušebním provozu po dobu maximálně 1 roku. Zkušební provoz proběhl za velké pozornosti všech pracovníků vedení provozovny, závodních i podnikových pracovníků. S uváděním tak velké pekárenské kapacity do provozu jsme neměli žádné zkušenosti. Velmi účelně nám pomáhali pracovníci podniku. Viz. další snímek, kde je pracovník investičního odd. p. Rostislav Krchňák a vedoucí pekárny Krnov p. Karel Směja:

Výstavbou nové výrobní pekárenské haly a jejího strojně technologického vybavení na nejvyšším dostupném modernizačním stupni byl sledován nejen cíl zvýšení kapacity, ale modernizace výrobního procesu na úrovni komplexní mechanizace. Podívejme se na náš další snímek, který ukazuje práci linky MLC 302, jež zajištuje přípravu těstových kusů, až po nasazení do pece. Pro obsluhujícího zbývá jen kontrola správné činnosti linky.

Koncentrací pekárenské výroby v oblasti krnovska se vyřešil problém nejen této oblasti, ale zlepšila se i situace v další části Severní Moravy, na východ od Jeseníků v průmyslových pekárnách v Bruntále a Rýmařově a úplně se dořešily problémy s nedostatkem pracovních sil v Městě Albrechticích, Osoblaze a Dvorcích na Moravě.
Komplexní mechanizací v nové pekárně Krnov byla odstraněna těžká, namáhavá a fyzicky vyčerpávající práce, která byla v řemeslných pekárnách v Osoblaze, Městě Albrechticích, Dvorcích a ve Vrbně pod Pradědem. Tato modernizace nejen že zlepšila podstatně sociálně-ekonomické podmínky pracovníků, ale řešila i efektivnost výroby.

Nová pekárna Krnov ve zkušebním provozu, viz. následující snímek:

Rekonstrukce staré výrobní haly

Po přemístění výroby ze staré pekárny, která byla rekonstruována v letech 1965-1969, je v této budově a přilehlých místnostech, zahájená rekonstrukce stavební a později strojně-technologická.
Bývalá výrobní hala byla v provozu bezmála dvacet let. Za tyto roky splnila svůj úkol a to po všech stránkách, jak hospodářských, tak i zlepšení situace v mechanizaci, pracovních a sociálních podmínkách a poskytla pekařským pracovníkům důležité zkušenosti s modernější technologií. Nastala doba nového využití stávajících prostor.
Po nezbytných stavebních úpravách, které zahrnovaly nové podlahy, obložení stěn, zdravotní techniku, rozvody tepla, elektrické energie a plynu, je část bývalé výrobní haly rozdělena na zařízení skladu MTZ a pomocného materiálu a na část pro výrobu.

Výrobní prostory byly vhodné a připravené zabezpečit podmínky ke svému účelu. Byla zde umístěna výrobní linka na výrobu tyčinek typu SOLET s pečícím pásem o šířce 1 m a délce 16 m. Výrobky ze syrového těsta po vytvarování jsou v nekonečném tvaru odsazovány na speciální sázecí stůl, následně máčeny a posypány solí, mákem, kmínem nebo sezamem (dle druhu výrobku). Upečené výrobky jsou po jejich vychlazení připravené k balení. Na dalších dvou snímcích je tato linka zobrazena:

Sklad MTZ je dostatečně vybaven chladírenskou technikou pro uskladnění surovin, které nezbytně toto ošetření potřebují (tuky, droždí apod.). V zadní části je vybudován operativní sklad pro suroviny, ve kterém se uskladňují suroviny pro zabezpečení výroby dle operativních rozpisů a daných objednávek na příští den.

Zahájení plného provozu

Po uvedení nové pekárny do zkušebního provozu od března 1987 probíhalo postupné odzkoušení výrobních linek, zapracování pracovníků k ovládání strojů a příslušné technologie. Výroba v nové pekárně dosahovala postupně standartní kvality výrobků. Výrobní program byl postupně naplňován a nová pekárna přejímala další zásobovací oblasti. Byla převedena výroba z přetížených pekáren v Bruntále a Rýmařově. Zásobovací rajon byl rozšířen na vrbensko a dvorecko. v pekárně Osoblaha se přestaly vyrábět výrobky pro denní spotřebu (např. chléb, běžné pečivo, koláče a ostatní výrobky jemného pečiva). V zájmu zajištění pracovních míst na této pekárně (v pohraniční oblasti), byla uvedena náhradní výroba dalšího druhu slaných tyčinek, které se úspěšně do dnešní doby vyrábějí. Tato pekárna byla prodána v malé privatizaci po roce 1991 novému provozovateli.

Zkušební provoz na nové pekárně probíhal od 12. 3. 1987 do 30. 4. 1988. Dne 7. 4. 1988 vydal odbor výstavby MěNV kolaudační rozhodnutí a osvědčení, že provozovna je způsobilá k provozu.
Spis o kolaudačním rozhodnutí a celkové jednání v této věci uzavřelo výstavbu významné pekárenské kapacity ve městě Krnov, v bývalém okrese Bruntál a v pohraniční oblasti severovýchodních Jeseníků. Teoreticky se tato část severní Moravy dostala na úroveň ostatních oblastí naší republiky. Praxe, ekonomické výsledky a komplexní činnost musela prokázat oprávněnost – toto jsme schopni zhodnotit dnes.

Uvedením nové výrobní pekárenské haly do provozu výstavba celého areálu pekárny neskončila. Především byla zahájena výstavba vstupního areálu pekárny. Ne jen o tom se dozvíte v dalším pokračování seriálu.