Historie krnovské pekárny ASPEC, Díl 6.
Rekonstrukce komplexu pekárny a zahájení nového provozu výroby tyčinek
V minulém díle jsme se věnovali výstavbě a uvedení nové pekárenské výrobní haly do provozu. Rekonstrukce komplexu pokračovala výstavbou vstupního areálu, skladu strojů a MTZ, generální opravou administrativní budovy a zahájením nové výroby tyčinek.
Výstavba vstupního areálu
Výstavba vstupního areálu pod názvem „Vrátnice pekárny Krnov“ obsahovala hlavní stavební objekt, jednopodlažní zděnou budovu o dvou základních samostatných místnostech. Jedna místnost slouží jako vrátnice pro strážní službu areálu pekárny, druhá místnost je prodejnou pekárenských výrobků, které budou zde dodávány přímo z výroby přes expedici, která bezprostředně sousedí s objektem. Na snímku výše je uvedená stavba vrátnice.
Součástí této stavby bylo tzv. vstupní atrium, zastřešení průchodu z vrátnice do pekárny přes rampu, vstup do sociálního zařízení pro zaměstnance a přímý vstup do expedice a konečně přístup do administrativní budovy a dále do kotelny. Další snímek ukazuje budovu expedice ze severní strany, vchod do sociálního zařízení a boční vchod do expedice tzv. vstupní atrium:
Stavba byla povolena územním rozhodnutím o umístnění stavby dne 3. 4. 1990 a stavebním povolením z téhož roku. Zahrnovala dále úpravy na vodovodních a kanalizačních přípojkách a oplocení celého areálu. Výstavba vstupního areálu dokončovala konečný vzhled vjezdu a vstupu do celého komplexu nové pekárny Krnov na ul. 9. května. Shora uvedené stavby prakticky zahrnovaly úpravy ploch, které vznikly po dřívějších demolicích a modernizacích původního zařízení jako např. vrátnice.
Celkovou realizaci stavby po stavební stránce prováděla firma Zemědělské stavby Bruntál. Stavba byla velmi rychle provedená, a proto nadřízený orgán podnikové ředitelství Severomoravských pekáren a cukráren mohl požádat o provedení kolaudace. Šetření i kolaudaci prováděl nový orgán státní moci, a to Městský úřad v Krnově, odbor životního prostředí a výstavby. Tento orgán po přezkoušení našeho návrhu ze dne 30. 9. 1991 a na základě výsledků ústního jednání, spojeného s místním šetřením konaným dne 9. 10. 1991 vydal kolaudační rozhodnutí, že povoluje užívání stavby: Objekt vrátnice a prodejny pečiva. Městský úřad v Krnově svým rozhodnutím dne 10. 10. 1991 rozhodl o trvalém užívání tohoto zařízení.
Výstavba skladu strojů a MTZ
Další výstavba areálu na pekárně Krnov začala probíhat téměř současně s vrátnicí a to: sklad strojů pro údržbu a pro skladování materiálů MTZ jiných než suroviny. Nový snímek nám ukazuje i další významné úpravy dvora vč. odvodu splaškové vody z centrálního dvora, které byly provedeny k celkovému snížení prašnosti komunikací uvnitř celého závodu. Na levé části snímku je uveden sklad strojů, o který se shora jedná:
Sklad zařízení pro údržbu strojů, byl postaven vedle budovy strojní údržby. Hala má rozměry 19 m x 15,60 m. Výstavba skladu strojů byla povolena stavebním povolením Městského úřadu v Krnově, odbor životního prostředí a výstavby dne 19. 4. 1990 s tím, že stavba bude ukončena do dubna roku 1992. Protože se však v průběhu stavby podařilo zajistit další finanční prostředky, bylo možné přistoupit k lepšímu provedení stavby. Jednalo se o vyzdění obvodových zdí a střední příčky, osazení třemi vraty, prosvětlení haly sklobetonovými tvárnicemi a vybudování místnosti pro skladování stavební, technické a strojní dokumentace. Stavba byla realizována v průběhu roku 1992 a stavební úřad Krnov na základě žádosti ze dne 26. 3.1993 požadavek přezkoušel a v místním šetření dne 09. 4. 1993, odbor ŽP a výstavby Městského úřadu v Krnově povolil užívání stavby sklad strojů a zařízení.
Generální oprava administrativní budovy
Výstavba nové pekárny, jak se dá celý komplex technických opatření nazvat, pokračoval generální opravou domu č.p. 586 vlevo od hlavního vjezdu do pekárny. Dům byl po zakoupení využíván k různým účelům. Především zde byl umístěn byt pro pekaře, který připravoval ve volné dny kvasy a omládky dle tehdejších zvyklostí, dále zde byly kanceláře referentů MTZ, dopravy, garážmistra a vedoucího autoúdržby. Naposledy zde byla umístěna vrátnice, než byla vybudována nová, viz. foto níže:
Pozoruhodné je zachování původního vzhledu. V celém areálu firmy je podobných budov několik. Jedná se o stavby, které byly postaveny před rokem 1896. Kromě již shora uvedené budovy jsou to např.: sklad, autodílna, budova strojní údržby.
Po provedené generální opravě domu č.p. 586 došlo k přestěhování ředitelství závodu, které bylo v Krnově na ul. Československé armády 52, do této zrekonstruované budovy. Hlavním smyslem přemístění bylo, aby ředitelství bylo bezprostředně u hlavní výrobny a po provedené racionalizaci došlo ke snížení počtu THP pracovníků. Nově vybudovaná provozovna byla připravena po všech stránkách na nové podmínky, které přinesl nový vývoj ve společnosti.
Rozšiřování výroby
Podívejme se na další dvě fotografie, které jsou pořízeny ze stejného místa, ovšem s časovým odstupem 100 let.
Černobílá fotografie je z archivu města a ukazuje pozici, kdy město odkupovalo majetek od soukromých osob. Tehdy budovy a pozemky činily vč. zastavěné plochy 11639 m2 – celková dnešní výměra je 18753 m2.
Nová pekárna po všech provedených úpravách, začala péci celý sortiment denních výrobků a výrobky trvanlivé (tyčinky všech druhů). Pekárna mohla plnit dříve určené úkoly dle záměrů, a hlavně dle potřeb obyvatel pohraničního okresu. Z provozoven, které byly kapacitně přetížené (Bruntál, Rýmařov), byla převedena část výroby a pekárna Krnov převzala zásobovací rajóny okolo Vrbna p. P. a Moravského Berouna, a tím bylo umožněno lépe zajistit zásobování v rekreační sezóně 1988.
Stejně tak byla zrušena výroba v pekárně Osoblaha, zásobování chlebem a celým sortimentem pečiva ať běžným, tak i jemným, bylo prováděno z Krnova. V pekárně Osoblaha je provedena rekonstrukce, namontovány nové stroje na výrobu sýrových a jiných tyčinek, které nevyrábí provozovna v Krnově. Je tak provedena specializace a pro zaměstnance této pekárny jsou vytvořena pracovní místa, kterých je v takto odlehlých pohraničních oblastech velice málo.
Výroba tyčinek
Nová tyčinkárna v traktu II. (dříve stará pekárna) se po provedené rekonstrukci a po všech montážích strojně-technologického zařízení začala uvádět do provozu v říjnu roku 1991. Montáž tvarovací hlavy a odsazovacího stolu, včetně máčení, zdobení syrových výrobků a odsazování na pečící pás a samozřejmě montáž pece prováděli pracovníci firmy TMS Pardubice. Pracovníci této firmy a další, měli pramálo zkušeností s uváděním takovéhoto zařízení.
V té době v ČSR byla v provozu soletková linka zahraničního původu Werner & Pfleiderer v Prešově a výroba TMS Pardubice teprve začínala. Výroba na těchto linkách byla neznámá. My jsme měli zkušenosti s výrobou našich tyčinek typu Sticks-Club, ale jak se později zjistilo, nová výroba byla odlišná. Používal se jiný druh topného media – plyn, výkon pece byl mnohem vyšší, jiná konzistence těst a další odlišnosti. Muselo se zvládnout to, aby linka byla uvedená do provozu. Původní projektované parametry stanovily výkon linky 80–100 kg za hodinu při obsluze 10–12 pracovníky. Výkon jedné linky Club ve staré tyčinkárně byl 25 kg. Soletková linka v té době neměla vyřešené balení upečených tyčinek, a pak každou hodinu jich bylo 4x více než při výrobě Club tyčinek. Velmi nám pomohly zkušenosti, které jsme získali u slovenských kolegů v Prešově. Největší problémy nám tehdy působilo rozdělení pramínků syrových tyčinek na tvarovacím a sázecím stole, aby nedošlo k jejich spékání, dále k odlomení upečených tyčinek a odsazení na chladící stůl – seřazení tyčinek (před balením) do jedné řady. Postupným řešením těchto problémů se uváděla linka do provozu, dále se však musel řešil problém balení. Potřebovali jsme zabalit daleko větší množství tyčinek než dříve, a navíc zabalit tyto výrobky rychleji a s menším množstvím pracovníků. V pekárnách se pro balení jemného pečiva využívala balička BTH 15, a proto po určitém přizpůsobení byla tato balička použitelná i pro tyčinky.
Práce na uvádění nové tyčinkárny v traktu II. probíhaly úspěšně a nové výrobky se začaly dodávat do distribuční sítě. Na snímku jsou již uvedené nové obaly, jak pro soletky, tak také pro Clubky.
Na snímku je uveden celý sortiment po privatizaci a je důležité si všimnout, že z nové tyčinkárny jsou tyto výrobky: sýrové, SO-ASPEC-SO. Název výrobku SO-ASPEC-SO není nějaký obchodní trhák, ale jak jsme začali vyrábět výrobky pod označením „soletky“ okamžitě se ozvala firma Solleti NSR, která vyráběla také podobné tyčinky a její právníci požadovali, abychom výrobek pod označením “Soletky“ přestali vyrábět, neboť zmíněná firma má tento výrobek zapsaný pod stejným názvem u mezinárodního soudu pro ochranné známky. V zájmu vyřešení této záležitosti jsme změnili označení, a tak vznikl název SO-ASPEC-SO. Spor se tehdy vyřešil.
Později se začaly vyrábět sýrové a grahamové tyčinky. Objem jejich výroby rok od roku rostl. V roce 1993 i 1994 činila výroba tyčinek 110 t, v roce 1995 177 t, v roce 1997 220 t. Výroba tyčinek v novém objektu se úspěšně rozvíjela, i když potíže se vyskytovaly jako v každém novém provozu, ale ze shora uvedených čísel zjišťujeme, že výroba se úspěšně zvyšovala. Nová pekárna jako celý komplex úspěšně začala plnit své úkoly; postupně se podílela na zlepšování zásobování, po stránce ekonomické dosáhla odpovídajících výsledků, a tak je připravena na daleko větší a složitější řešení nastávajících úkolů, které po roce 1990 bude nutno řešit.
Na snímku níže vidíte zasloužilé pracovníky podniku – předchůdce naší firmy Severomoravské pekárny Ostrava, závod 9 Krnov: Podnikový ředitel Josef Krchňák, J. Botek, J. Machura, A. Šupina, Al. Zbojek, Fr. Mička, J. Gabriel a spoluzakladatel krnovské pekárny ASPEC Antonín Menšík.